5. března 2013

Life is good

Aspoň momentálně. Na poslední chvíli jsme sehnali kostýmy na tablo, teď už jen hodit zítra svůj ksicht na fotku a bude to. To vlastně znamená, že se nebudu muset minimálně do zítřejšího dopoledne rozčilovat, jupíí.
Tento týden mi bylo řečeno, že se speciálně pro mě otevře seminář češtiny, který mě má "připravit" na přijímačky na UK, a tak budu mít každé pondělní ráno romantické rendez- vous s češtinářkou. To by bylo docela fajn, kdybych se posledních několik dní nevyvarovala všem aktivitám obsahujícím slovo "škola". A přeci jen, z  češtinářky mám docela nahnáno, takže kdyby mě náhodou zastihla nepřipravenou, nemusela bych to taky přežít. Ale všechny starosti jsou v tuhle chvíli maličkosti, protože JDEME NA SKID ROW, fuck yeah! Konečně už doma hladím lístky a modlím se, ať je do 16. dubna neztratím. Často tuhle větu neříkám, ale: Život je někdy docela fajn.



Slabost pro stará schodiště.


A na závěr neskutečně fotogenická a pózující Brita.



Žádné komentáře:

Okomentovat