Týden ve znamení knih, zmatku a slepic

Konečně jsem si našla čas a zajela do ostravské Academie pokouknout po slevách. Nemusím snad vyprávět, jak moc velkou radost jsem měla z hromady knih, které jsem si odtamtud odnášela. Kromě knížek jsem koupila ještě mapu jižní Moravy, kterou máme v plánu o prázdninách projet (konečně vzrůšo, juchuu). A to je z pozitivních věcí tak všechno... Připadá mi, že čas neskutečně rychle ubíhá a to mi nahání hrůzu. Nevím, do čeho se mám pustit dřív, dělám milion věcí najednou a výsledek je nulový. Poslední měsíce školy jsou pro mě za trest a největší podíl viny na tom nesou poslední lavice u dveří, které obývají naše třídní slípky. Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem relativně klidný a tolerantní člověk... omyl! V přítomnosti těchto ku*ev se stávám tříhlavou saní s nutkavou touhou zabíjet. Na druhou stranu mají můj obdiv, kvokat dvě hodiny o tom, co s kým kde dělaly, to je čisté umění.

foto: memegenerator.com